4 komentářů
  1. A co verze: tykání v soukromí a vykání zde na blogu:) ?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No, i to se mi stalo :-) Ale chtěla bych se tomu do budoucna vyhnout.

      Smazat
  2. Jsem odchovaná blogovací komunitou, kde se tyká (stejně jako všude jinde v blogosféře a poradnosféře) a toto nepsané pravidlo aplikuji i dále, s výjimkou Módního pekla a Fleru, kde respektuji vykání. Už se mi stalo, že jsem si s jednou starší paní delší dobu psala na blogu a při následném osobním setkání jsem přešla zcela přirozeně na vykání. Nepřišlo mi to nijak divné, stejně jako mi nepřišlo nezdvořilé přejít na blogu zpátky na tykání, jak jsme byly obě zvyklé. Nepředpokládám, že by kvůli tomu utrpěla duševní újmy :)
    Opravdu nevidím důvod, proč se na blogu složitě domlouvat, komu tykat a komu vykat, ačkoliv zaběhnutý úzus určité komunity samozřejmě respektuji. Přeci jen, většinu blogů píšou mladé holky a to tykání je v IT světě taky zcela samozřejmé. A zkoumat, zda je pisatel ve věkové kategorii "tykat" nebo "vykat"? A po jak dlouhé době opětovaného virtuálního kontaktu přejít na tykání? Opravdu v tom nevidím smysl. I když chápu, že zrovna tady na blogu to může být díky MP celkem dilema.

    I/Y bych psala jako měkké i, protože pokud ženy v článku přímo neoslovuješ, dle pravidel ČJ by tam prostě to zobecňující i být mělo. Ale to je jen můj názor.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky za obsáhlý komentář. Já jsem se nad tykáním/vykáním vždycky jen zamyslela, nějak odpověděla a pak to neřešila, ale pak mě napadlo, proč o tom vlastně nenapsat a nepřečíst si názory ostatních. Asi to ale začnu praktikovat podobně jako ty. Když mi čtenář/ka začne sama vykat, tak budu vykat také. Když se to nepozná, tak rovnou tykat.
      I/Y už jsem si taky vyřešila, protože mi na facebookovém profilu napsal kamarád, že články čte, takže minimálně kvůli němu musím psát I :-)

      Smazat